Otevřený dopis panu řediteli Památníku.
 
 
 
 
10. června 2007
    Vážený pane,

    můj syn a já jsme byli velice rozrušeni když jsme se pokoušeli najít klidnou chvilku v Růžovém sadě, a uslyšeli jsme pronikavý zvuk Kankánu který právě hrál.

    Všechna hudba je tam rušící ale toto bylo nanejvýše nevhodné, zrovna tak jako hudba která byla hrána dnes po velice dojemné tryzně.
Uvědomuji si, ze nejsem rezident ale ráda chodím uctít památku příbuzných se kterými se nebudu mít nikdy to potěšení poznat, zvláště s moji tchýní a tchánem.

    S pozdravem

    W.M. Plocka rodina Horákova
    Josef Horák
 
 

    Byl jsem požádán o zveřejnění otevřeného dopisu řediteli Památníku Lidice.

    Neodpustil bych si neupozornit na repordukovanou hudbu přehrávanou v sadu od rána do veřera. Tento nešvar jsem kritizoval už v loňském červnovém čísle Zpravodaje v článku "Ptačí zpěv je ten tam". Ale jak jsem zjistil nic se nezměnilo.
    Ale přeci jen.
    Byl rozšířen repertoár skladeb, aby se neopakovaly tak často, takže letos se už v Růžovém sadu dostalo i na Kankán a už bez rušení přistávajícími letadly. Kdo chce, ať se jde přesvědčit  Jen ptáky tu stále slyšet není. Nehnízdí tu, protože se odstěhovali před nadměrným hlukem elektronické konkurence.
Jsem zvědav, kdo se zase přihlásí, že se mu to náramně líbí a bude z Lidic. Doposud se to líbilo akorát  přespolním, kterým to nehraje denně, když vyjdou na zahrádku.

    Koncertování, ať už zpívá kdokoliv, v den konání Lidické tryzny je nminimálně neslušné vůči těm kteří tryznu drží. Ona totiž nekončí podle porgramu v 11:15, ale trvá, dokud je v srdcích žal. V
    Veřejné mínění není v tomto ohledu solidní argument, protože se dá ovlivnit jediným pochybeným rozhodnutím. Kdyby se festival - přehlídka pěveckých sborů konal den předem, nebo příští víkend. Určitě by se sjel stejný počet vystupujících a doprovodů, jenomže by se o tom muselo přemýšlet s ohledem na tradice, které byly v Lidicích donedávna dodržovány.
    Ono zatížení kumulací programů v den konání tryzny je nesmyslné a snižuje význam samotného pietního aktu.

    Jak je možné, že se už hraje a v údolí ještě muži čekají na popravu. Už se hraje a Lidice začínají hořet. Už se hraje a je mi z toho těžko že se všichni posluchači celostátní přehlídky nezamysleli nad těmito fakty.
Kam až povede tato "úchvatná" režie. Musí být úchvatná, když uchvátila tolik posluchačů, nebo během cesty vzhůru od hrobu zapomněli, proč vlastně do Lidic přijeli?
Ano někteří přijeli opravdu na přehlídku, ale to mohli přijet o den dříve a nedošlo by k narušení tryzny.

Nezapomněli, ale zároveň nedomysleli.

  Antonín Nešpor